Historický kontext
Husitská revoluce, která počínaje rokem 1419 zachvátila Čechy a částečně i ostatní země Koruny české, byla důsledkem hospodářské krize a hlubokých sociálních rozporů. Své přívržence našly Husovy myšlenky na nápravu církve i celé společnosti zejména mezi českým měšťanstvem, rytířstvem a chudinou.
Záhy husité na obranu proti vnějšímu (katolická církev, papež, král a později císař Zikmund Lucemburský a jimi organizované křížové výpravy) i vnitřnímu nepříteli (katolická šlechta, církev a jejich spojenci) vytvořili značnou obávanou vojenskou sílu a promyšlenou taktiku boje. Jejich protivníci husity nedokázali porazit silou, proto přistoupili na jednání (Basilej 1433).
Všeobecné vyčerpání země patnáct let zmítané boji a chaosem postupně otupilo hrot revolučního hnutí. Přibývalo vnitřních rozkolů mezi jednotlivými představiteli a frakcemi, které proti sobě postavily umírněné (hlavně šlechta, pražský svaz) a radikální kališníky (zejm. chudina, táborský a sirotčí svaz a jejich polní vojska). První toužili po stabilizaci a míru, a to i za cenu kompromisní dohody ba spojenectví se Zikmundem Lucemburským a katolíky. V cestě k dosažení tohoto cíle jim stála především polní vojska, která byla válkou živa.
Předchozí události
Počátek roku 1434 radikálům nepřál. Jejich vojska v čele s tábority od léta předchozího roku bezvýsledně obléhala katolickou Plzeň. Frustrace a neúspěch mezi nimi zasely řadu svárů, při kterých byl dokonce zraněn i sám Prokop Holý, neformální hlava husitských Čech.
Mnozí z nich přecházeli do tábora umírněných, nebo se znechuceni vývojem stáhli do ústraní. Počátkem května radikálové ztratili své poslední pozice v Praze. Umírněným kališníkům, kterým se nově dostalo pomoci i od katolíků, se naskytla jedinečná příležitost takto rozpolceného protivníka zlikvidovat.
Současně si radikálové uvědomovali, že čas pracuje proti nim. Veškeré pokusy vyřešit spor jednáním ztroskotaly a narychlo svolané armády obou stran rozložily své pozice u vsi Lipany nedaleko Českého Brodu na východě dnešního Středočeského kraje; bratr proti bratru…
Průběh bitvy u Lipan
Obě vojska stojící proti sobě za vozovými hradbami zahájila samotnou bitvu, jak bylo zvykem, palbou z houfnic a jiných střelných zbraní. Po jisté chvíli se zdálo, že na straně koalice umírněných kališníků a panské jednoty vznikl zmatek, který přerostl v předstíraný ústup.
Táboři a sirotci postrádající jednotné velení se touto jednoduchou lstí Diviše Bořka, vrchního hejtmana protivníků, nechali oklamat, opustili svou vozovou hradbu a jali se je pronásledovat. Došlo k otevřenému boji muže proti muži, ve kterém mohla vojska umírněných uplatnit svou částečnou početní převahu.
V tomto rozhodujícím momentu vtrhlo do opuštěné vozové hradby radikálů jezdectvo panské jednoty a boj se změnil v likvidaci obklíčených táboritů a sirotků. Tragédii bitvy u Lipan dokonal útěk jejich jezdectva vedeného Janem Čapkem ze Sán.
Výsledek
Bitevní pole u Lipan se po několika hodinách boje zalilo krví přibližně 1500 padlých, jen na 200 z nich však patřilo do tábora umírněných a panské jednoty. Mezi 1300 spolubojovníky potkala smrt i mnohé velitele radikálů, např. Prokopa Holého, Prokůpka či Zikmunda z Vranova.
Za svůj úspěch vítězná strana vděčila své vyšší disciplinovanosti, jednotnějšímu vedení a úspěšně provedené lsti. Smutná a krvavá porážka ukončila moc radikálů i aktivitu jejich polních vojsk, vedoucí úlohu v Čechách definitivně převzali umírnění kališníci.
Historický význam
Bitva u Lipan završila revoluční fázi husitského hnutí a ve svém důsledku otevřela cestu ke kompromisní dohodě s katolickou církví a císařem Zikmundem Lucemburským. Ten výměnou za titul českého krále podepsal v Jihlavě kompaktáta – právní dokument vyjednaný roku 1436 husity v Basileji. Českým kališníkům a jejich církvi tím bylo oficiálně přiznáno právo na svébytnou existenci.
Situace v zemi byla ještě dlouho poté velice komplikovaná. Teprve nástup Jiřího z Poděbrad vrátil opět České království na cestu stability a rozvoje. I on, ač roku 1434 teprve čtrnáctiletý, patřil coby umírněný kališník k účastníkům a vítězům lipanské bitvy.
Autor: RNDr. et PhDr. Aleš Nováček, Ph.D.
Vědomostní test
Otestujte si svoje znalosti o bitvě u Lipan v online kvízu.
